Jak se do vajec PFAS dostávají

Znečištění se do vajec nedostává přímo z krmiva nebo vody, ale prostřednictvím půdy. Problémem jsou žížaly, které se kontaminují z půdy, a následně se stávají potravou slepic. Ty pak přenášejí toxiny do vajec. Tato cesta kontaminace je nenápadná, ale efektivní – a týká se především chovů ve volném výběhu.

Co mohou PFAS způsobit

PFAS chemikálie bývají spojovány s řadou zdravotních problémů. Patří mezi ně například poruchy imunity, hormonální nerovnováha nebo zvýšené riziko některých typů rakoviny. Jejich přítomnost ve stravě je tedy pádným důvodem k obavám – zejména pokud se konzumace domácích vajec stává každodenním zvykem.

Nizozemská reakce a co to znamená pro nás

Nizozemský úřad pro bezpečnost potravin reagoval výzvou, aby lidé z domácích chovů vejce raději nejedli. Jde o preventivní opatření, protože úroveň PFAS v některých vejcích výrazně překročila doporučené limity. Vzhledem k tomu, že podobné podmínky mohou panovat i v jiných evropských zemích, včetně České republiky, je důvod k zamyšlení.

Co si z toho odnést: doporučení pro domácnosti

Nejíst vejce ze zahradního chovu denně. Pokud chováte slepice, omezte konzumaci vajec – zvláště pokud se vaše zahrada nachází v oblasti s průmyslovou historií nebo v blízkosti dopravních tahů.

Zvažte testování půdy. Pokud máte podezření, že vaše půda mohla být znečištěna (například starými stavbami, spalovnami apod.), nechte ji laboratorně otestovat. Střídejte zdroje potravin. Nepřehánějte to s konzumací jedné potraviny – i zdravé věci mohou v nadbytku škodit. Nezapomínejte na pestrou stravu. Různorodost je klíčem k vyvážené výživě a zároveň přirozenou ochranou před dlouhodobým příjmem škodlivin z jednoho zdroje.

Domácí potraviny mohou být skvělé, ale zdraví by mělo být vždy na prvním místě.

Co jsou PFAS a proč jsou problémem

PFAS (per- a polyfluorované alkylové látky) je skupina uměle vytvořených chemikálií, které se používají už od 40. let 20. století díky své schopnosti odpuzovat vodu, mastnotu a nečistoty. V přírodě se však téměř nerozkládají – proto si vysloužily přezdívku „věčné chemikálie“. Dokážou se hromadit v půdě, vodě, potravinách a nakonec i v tělech lidí a zvířat. Do půdy se PFAS dostávají zejména ze starých průmyslových závodů, skládek, spaloven odpadu, ale i z běžného užívání předmětů ošetřených těmito látkami – například nepromokavého oblečení, hasicích pěn nebo nepřilnavého nádobí.

Mezi nejčastěji sledované PFAS látky patří:

Tyto chemikálie se postupně nahrazují jinými látkami nebo se jejich používání omezuje, nicméně díky jejich stabilitě přetrvávají v prostředí desítky let. To je důvod, proč je dnes nalézáme i v půdě nebo potravinách, které by měly být původně “čisté”.

(kyselina perfluoroktanoová)
– Používala se při výrobě teflonu a dalších nepřilnavých povrchů kuchyňského nádobí, textilií odolných vůči skvrnám a také v hasicích pěnách.

PFOS (sulfonát perfluoroktanu)
– Dříve hojně využívaný v hasicích pěnách, impregnačních prostředcích na textil a kůži, v elektronice i v fotografickém průmyslu.

PFHxS (sulfonát perfluorohexanu)
– Používán v čisticích prostředcích, kobercích odolných vůči skvrnám a také v některých průmyslových povrchových úpravách.

PFNA (kyselina perfluorononanová)
– Nachází se v povrchových úpravách plastů a textilu, v některých chemických mazivech nebo povrchově aktivních látkách.

PFDA (kyselina perfluordekanová)
– Používaná při výrobě fluoropolymerů a v mazacích prostředcích, odolných vůči vysokým teplotám a chemikáliím.

PFHxA (kyselina perfluorohexanová)
– Najdeme ji v některých nátěrech a povrchových úpravách papírových obalů pro potraviny, odolných vůči mastnotě.

PFHpA (kyselina perfluoroheptanová)
– Používá se v některých vodoodpudivých sprejích, impregnacích a v povrchových úpravách textilu.

PFBA (kyselina perfluorobutanová)
– Nachází se v fotografických chemikáliích, některých čisticích prostředcích a byla používána i v laboratorním výzkumu.

PFBS (sulfonát perfluorobutanový)
– Slouží jako náhrada PFOS v některých aplikacích – např. v papírových obalech, textiliích nebo čisticích prostředcích.

Tyto chemikálie se postupně nahrazují jinými látkami nebo se jejich používání omezuje, nicméně díky jejich stabilitě přetrvávají v prostředí desítky let. To je důvod, proč je dnes nalézáme i v půdě nebo potravinách, které by měly být původně “čisté”.