Záhadné pohasnutí obra

Betelgeuse, rudý veleobr vzdálený asi 642 světelných let od Země, je jednou z nejjasnějších hvězd na noční obloze. Když ale koncem roku 2019 náhle pohasla, vzbudilo to pozornost nejen vědců, ale i široké veřejnosti. Zatímco NASA tehdy tvrdila, že šlo o prachové mračno vypuštěné samotnou hvězdou, jiní začali spekulovat: Nešlo o něco víc? Co když se za touto hvězdou skrývá něco, co nám vědci zatajili?

Webbův pohled za oponu

Až teď, díky revolučním infračerveným schopnostem Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), jsme konečně dostali odpovědi. Po měsících detailního pozorování teleskop odhalil neuvěřitelné: za Betelgeuse se nachází skupina nově vznikajících hvězd, obklopená složitou sítí plynů a prachu.

Nejde jen o běžnou hvězdokupu. Některé z těchto mladých hvězd jsou teprve ve stádiu zrodu, s mohutnými proudy materiálu, které z nich tryskají a „vypalují“ si cestu mezihvězdným prostorem. Doslova zde pozorujeme hvězdnou porodnici, jakou věda dosud neměla šanci takto zblízka studovat.

Zvláštní útvary a podivné vzorce

Ještě podivuhodnější jsou tzv. filamenty – vláknité struktury tvořené plynem a prachem, které se kolem hvězd vinou v neočekávaných směrech. Podle astrofyziků mohou být výsledkem dávných magnetických polí nebo dokonce pozůstatků dávných supernov.

Dr. Elise Morgan z NASA uvedla: „Pozorujeme oblast vesmíru, která nám doslova ležela před očima – a přitom jsme ji neviděli. Tyto struktury jsou natolik pravidelné, že působí téměř architektonicky.“

Někteří vědci nevylučují ani spekulativní scénáře – od interakce s temnou hmotou až po stopy dávného galaktického inženýrství. To však zatím zůstává v rovině hypotéz.

Proč NASA mlčela?

Objev vyvolal otázku: pokud NASA měla podezření na něco tak zásadního, proč to neřekla dřív?

Ve skutečnosti neměla dostatek dat. Betelgeuse produkuje tolik prachu, že žádný z předchozích teleskopů – včetně legendárního Hubbleova – nedokázal nahlédnout za její „závoj“. Teprve Webbův infračervený zrak umožnil proniknout tímto „kouřem“.

Přesto uniklé interní zprávy ukazují, že část dat z pozorování byla v roce 2020 označena za důvěrná. NASA podle všeho chtěla předejít poplašným zprávám o blížící se supernově, která by – byť vizuálně ohromující – Zemi nijak neohrozila.

Nový pohled na zrození hvězd

Objev skrývající se za Betelgeuse je nejen fascinující, ale i vědecky zásadní. Otevírá novou kapitolu v pochopení toho, jak vznikají hvězdy, jak se chová mezihvězdný prach, a možná i jak vypadal raný vesmír v době, kdy vznikalo naše vlastní Slunce.

Teleskop Jamese Webba bude tuto oblast dál sledovat. A kdo ví – možná nás čekají ještě větší překvapení.